Pěstovat dál smrky? Proč ne, jen to musíme dělat jinak než dosud tisknout

Aleš Erber se pro práci v lese nadchl především díky trilogii Tomáše Holého Pod jezevčí skálou. Pouštěl si ji pořád dokola a věděl, že až bude velký, chce pracovat v lese jako hajný. Dnes je mediálně jedním z nejvýraznějších propagátorů přírodě blízkého hospodaření v lesích u nás. Jako jeden z mála lesníků si vzal za své nejen práci v lese, ale i propagaci nového pohledu na les mezi politiky a novináři. Nás provedl převážně borovými lesy okolo Chocně, kde aplikoval různé způsoby hospodaření a snažil se o adaptaci porostů na klimatickou změnu v době, kdy se o problémech lesů téměř nehovořilo.

 

 


Chřadnutí lesů pomohlo otevřít debatu o tom, jak s lesy hospodaříme. Lidé si dnes například všímají, že na kalamitní holiny je opět vysazovaný smrk…

Vidíte, a já si myslím, že ta debata by neměla být, jestli sázet nebo nesázet smrk. Ale jak ho pěstovat jinak než dosud.

Jak to myslíte?

Určitě nemá smysl sázet smrk na rozsáhlé kalamitní holiny v takovém množství jako dosud, protože se tam mnohem lépe daří stromům, které jsou pionýři, jako třeba bříza, osika, olše atd. Ke všemu tyto dřeviny zlepšují půdu a mikroklima.

Zastávám názor, že jestliže chceme pěstovat smrk, pak v nějakém podílu v nižších a středních polohách, aby odolal v budoucích sušších letech a abychom z něj měli užitek pro dřevařský průmysl. Měli bychom ho pěstovat nejdříve v zástinu, tzn. holiny nejprve nechat zarůst přípravnými dřevinami, a teprve pak pod ně nasázet smrk. Často se smrk, ale i další dřeviny, objeví samy, přirozeně, pokud není velký vliv spárkaté zvěře.

Podívejte se na smrk před vámi (Aleš Erber ukazuje na osamělý smrk v usychajícím borovém lese). Jak to, že roste tady na Pardubicku, kde dva roky pršelo velmi málo? Jsme v nižších nadmořských výškách, které obecně nejsou pro pěstování smrku vhodné. A tenhle smrk je přitom vitální, krásný strom, přičemž okolní borovice odumírá.

Jak to?

Tenhle konkrétní smrk je přizpůsobený na extrémně chudé stanoviště, na extrémně nízké množství srážek, a protože vyrostl v zástinu. Díky tomu si vytvořil velký kořenový systém a dlouhou korunu. Takhle má vypadat dobrý smrk na chudém stanovišti.

Takže smrk můžu tím, jak ho pěstuji, naučit, aby mu bylo dobře i na místě, kde nemá optimální podmínky?

Ano. Ale znovu říkám: když smrk, tak ho pojďme pěstovat jinak než dosud. Klidně ho využívejme i v nižších nadmořských výškách, když se bude obnovovat přirozeně v zástinu dospělého porostu. Pak ale pečujme o koruny cílových stromů, aby byly dlouhé a velké, a hledejme optimální rozestupy mezi stromy.

Přístup k lesu, který popisujete, ale znamená, že lesník musí svůj porost znát. Nestačí se orientovat jen podle mapy, kde vidí, že někde má sto let staré porosty, které může smýtit…

Ano. Je to péče o každý strom či skupiny stromů.

Kolik hektarů pak lesník tímto způsobem zvládne obhospodařit?

Já jsem měl 1500 ha a zvládl jsem to.

K takovému hospodaření musíte mít určitý vztah. Měl byste sám chtít lesu dát tolik péče, kolik potřebuje. Jakékoliv nucení by bylo ke škodě věci.

Důležitá je pak kontinuita hospodaření. Bohatě strukturovaný les se tvoří 50 až 80 let, než se dosáhne cílového stavu. Počátky jsou nejtěžší. Pokud jeden lesník něco tvoří 20 let, a pak přijde jiný, který řekne, že takové hospodaření je bezpředmětné a bude les opět přeměňovat na pasečný, tak se nacházíme v bludném kruhu nestabilních lesů.

Je nutné mít k lesnímu majetku dlouhodobou vizi, představu přesahující generace lesníků.

Učí se to na lesnických fakultách?

Ano, já jsem většinu svých poznatků získal na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze a hodně mě ovlivnilo studium na Technické univerzitě v Mnichově.

Nicméně určité vnímání dynamiky lesa a cit pro něj se v lavici naučit nedá. Na to si musí každý přijít sám. A těžko se to stane v pohodlí kanceláře.

Já jsem o věci hodně přemýšlel. Když jsem šel na fakultu, nepasečným způsobům jsem také nevěřil. Říkal jsem si, že to je v našich podmínkách něco nedosažitelného. Až právě studijní cesty po různých ukázkových majetcích mě navedly k přemýšlení, že nemusíme hospodařit pasečným způsobem, až jsem se utvrdil v pravý opak.

Musím přiznat, že změna pohledu na les a hájení názorů na nepasečné hospodaření a na alternativní tvary lesa jako je les střední se ve mně utvářely velmi dlouho. Někdy to byla i dost trnitá cesta, za kterou jsem ale strašně rád. Posunula mě a dala hodně životních zkušeností.

Myslíte, že společnost změny v lesnictví vnímá?

Ano, veřejnost změnu hospodaření v lesích chce. Ale nemá jasnou představu, jak by správný les měl vypadat. Lidé na jednu stranu říkají, že chtějí divočinu, ale zároveň neradi vidí popadané stromy v lese.

Jestli chceme dosáhnout v lesnictví nějakých změn, je potřeba ukázat společnosti cestu a hlavně cíl. Pak si snad bude o změnu umět říct. K tomu nám musí pomoci média a politici.

Tvrzení, že v českých lesích se výrazně mění druhová skladba, je fajn, ale neuvědomujeme si, že to je až potom, co se les vykácí a ztratí své funkce. U nás se v krátkém čase vytěžilo obrovské množství dřeva, u kterého došlo k výraznému znehodnocení a které se exportovalo ve většině případů do zahraničí. Je to demagogie. Nabývám dojmu, že se tím kryje něco, co se v minulosti hodně zanedbalo.

Celoevropským trendem je, že lesy mají významně plnit i další funkce, které převyšují produkci dřeva. Kromě jiného vázat CO2. Pak by ale společnost měla být ochotna to ocenit, zaplatit vlastníkům lesů, aby mohli zdárně spravovat lesy i nadále.

Takže stát má dát peníze vlastníkům lesa, kteří hospodaří přírodě blízce?

Spíše jim kompenzovat zvýšené náklady na péči o les, která zvýší či udrží danou mimoprodukční funkci lesa. Pokud vlastníci lesů budou chtít kompenzace za ekosystémové služby jen za to, že v lese hospodaří a nebudu chtít přejít na šetrnější způsoby hospodaření, podporu biodiverzity a tak dále, tak to je cesta do pekel celého lesnického oboru. Troufnu si říct, že v očích veřejnosti by to byl nepřijatelný přístup. A pro mě by to byl neakceptovatelný postoj.

Originál rozhovoru a jeho pokračování najdete na www.ekolist.cz

Podporující členové FSC Česká republika:http://www.hornbach.czhttp://www.pointcz.cz
 

® FSC, A.C. All rights reserved. FSC-SECR-0038