Rozhovor s Milanem Hronem tisknout

V jarním čísle Dobrého dřeva vám přinášíme rozhovor s MIlanem Hronem, lesním hospodářem, který spravuje FSC certifikované majetky na Svitavsku. Rozhovor vznikl v rámci spolupráce FSC ČR a Marco/BBN- agentury, která spolupracuje na spotřebitelské kampani s cílem zvýšit znalost značky FSC. 

Co Vás vedlo k rozhodnutí hospodařit ve Vašem lesním celku podle pravidel  FSC?
Jako lesního hospodáře zpočátku zvědavost a představa, že certifikát zvládneme „levou zadní“, jistá naděje na ekonomický profit a „uznání“ dosavadních výsledků hospodaření. Vlastníci lesů po počátečním zvažování různých pro a proti nakonec převážně souhlasili.

Jakou má podle Vás FSC mezi lesníky reputaci?
Odpovídající představě spousty papírování, plnění divných požadavků bláznivých ekologů a velkých prodělků na mrtvém dříví.

V čem tkví podle Vás hlavní přínos FSC?

Jiné přínosy tato certifikace přináší vlastníku lesa, lesnímu hospodáři a společnosti. Proto na ni budou vždy různé názory. S dovolením bych poukázal v zájmu vyváženosti i na „nejednoznačné“ přínosy, které někdo klidně bude interpretovat i jako zápory: Vlastníku lesa přináší zejména další nezávislou kontrolu hospodaření, nadzákonná omezení v hospodaření, určitou výjimečnost mezi srovnatelnými majetky, jednodušší komunikaci s NNO a řešení případných střetů, ekonomicky jiné přístupy k hospodaření, kladný či záporný ekonomický efekt. Lesnímu hospodáři pak vyšší administrativní a časovou náročnost, zvýšenou pozornost okolí a publicitu, nové kontakty na odběratele a dodavatele a přátele lesníky, orientaci na přírodě bližší lesnictví. Společnosti (či komunitě) jednoznačné posílení ekologického a sociálního pilíře lesnického hospodaření a užitky či surovinu s pozitivnějším vnímáním dopadů její produkce.

Jaký je podle Vás dnešní vztah mezi lesníky a ekologickými organizacemi?
Jsou různí lesníci a různé ekologické organizace. Téměř každý své poslání vidí někde a nějak definované. To jsou lidé, kteří mají hodně společného: bez ohledu na momentální postavení jim záleží na lese, pojem „les“ chápou ne-shodně, mají ale potenciál jednat a dohodnout se. Pak jsou i lidé (na obou stranách), kterým nejde (jen) o les jako takový, mají své zájmy a hájí je za každou cenu, jednání s nimi jsou obtížná a výsledek obvykle nulový.

Jaká je spolupráce se zástupci FSC ČR?

Výborná. Snaží se propagovat spotřebitelskou znalost značky, poskytují informace zájemcům, … Jsme neustále aktivně vtahováni do děje.

A jak se Vám jeví spolupráce s certifikační firmou?
 Přesně taková, jakou si nastavíme ve smlouvě. Certifikační firmu si zájemce o certifikaci vybírá sám podle vlastních potřeb a právních předpisů země. Volnost vztahů je kromě toho limitována dodržováním standardu FSC a vnitřních pravidel FSC. Vztahy jsou tedy spíše pracovní než přátelské, protože si každý musíme především splnit to svoje. Kromě toho se občas změní tu konkrétní auditor, tu správce …

Dají se charakterizovat hlavní rozdíly při hospodaření v FSC lese a v lese bez certifikátu?
Ano. Jsou popsány na 72 stranách Komentovaného Českého standardu FSC. Každý lesník „hlavní“ rozdíly bude vidět jinde: Např. maximální výměra holé seče 0,5 ha (v zákoně do 1 ha) někomu přijde jako nepředstavitelné omezení (ale kupodivu většina lesníků tvrdí, že stejně holiny přes 0,5 ha prakticky nepoužívají).

Bylo těžké získat certifikát FSC po dlouholetém hospodaření na lesním celku podle běžných pravidel (lesního zákona)?
Bylo to těžší, než jsem očekával. I přes poměrně rozsáhlou přípravu u nás hlavní audit nalezl napoprvé 23 „drobných neshod se standardem“, které bylo nutno řešit. Následné průběžné audity již dopadaly lépe, ale nikdy to nebylo bezchybné. Ale důležitá je jiná věc: Systém FSC se nesoustřeďuje na stav, ale na procesy. Není podstatné, že před prvním auditem se něco dělalo jinak než požaduje standard, ale je podstatné nastavit další hospodaření tak, aby bylo v souladu s kritérii a principy FSC. Navíc se mezitím podařilo akreditovat národní standard, který do značné míry zohledňuje středoevropské lesnictví.

Dá se odhadnout (v procentech) rozdíl v podílu nahodilých těžeb na pozemku FSC a bez certifikace (důsledek přírodních katastrof – vítr, déšť)?
Myslím, že ano, ale v delší časové řadě a na větším území. Situaci dost komplikují lokální živelné katastrofy, jedna nám vloni zasáhla část jednoho z obecních majetků. Zůstal po ní úplně zdevastovaný několik kilometrů dlouhý a jen 50 – 200 metrů široký pás lesa, bez ohledu na stáří, dřeviny, strukturu, vlastnictví. To ale není důvod k rezignaci na šetrnější lesní hospodaření podle FSC, právě naopak – ukazuje se, že lesy mohou být ohroženější, než se zdálo před několika málo lety.

Jak se projevuje FSC hospodaření na „zdraví“ lesa?
Hospodaření podle FSC jednoznačně vede k přírodě bližšímu lesu a lesnictví, jehož pozitivní vliv na „zdraví“ lesa myslím nebývá zpochybňován. Polemiky se stále vedou o ekonomice.

Je nutné používat ochranné chemické prostředky (pesticidy) před škůdci v lese nebo si les tzv. poradí sám. Pokud ne, jsou rozdíly mezi používanými prostředky v FSC lese a lese bez certifikace?
 Insekticidy naštěstí nejsou jedinou metodou pro omezování výskytu lesních škůdců. Všechny v ČR povolené účinné látky v insekticidech jsou FSC hodnoceny jako velmi nebezpečné a jejich použití je vyloučeno. Musíme se tedy obejít bez nich. Současné lesy jsou převážně umělé méně stabilní ekosystémy, kterým se navíc mění i vnější podmínky. Záleží na rezistenci (odolnosti) a rezidenci (pružnosti) lesa a míře invaze škůdců. Věc je velmi složitá a pojem „poradí si sám“ ve mně vyvolává ostražitost. Jak kdy, jak kde, s různým výsledkem.


Myslíte si, že naši předkové hospodařili podle standardů FSC? Nebo je FSC v něčem rafinovanější či ekologičtější?
Podle standardů nehospodařili, protože jim je tenkrát nikdo nenapsal (směje se). Ony nebyly potřeba, protože nebyla poptávka po prokazování šetrného původu dříví. Standardy mají zákazníkovi zajistit, že dostane své zboží v kvalitě, jakou požaduje, tedy vyrobené ekologicky, ekonomicky a sociálně únosně. Pokud by chtěl zboží ještě ekologičtější či jinak rafinovanější, musel by vyvolat poptávku, která by vedla k napsání nových pravidel (standardů).

Děkuji Vám za rozhovor.

Milan Hron, lesní správce certifikovaných FSC lesů na Svitavsku  vystudoval lesnictví na Lesnické fakultě v Brně. Od roku 1997 spravuje lesní celky o celkové rozloze 1204 ha, které v roce 2010 oslaví pětileté hospodaření pod značkou FSC.

Zdroj: Marco/BBN, Lenka Sehnalová ve spolupráci s FSC ČR

 


Podporující členové FSC Česká republika:http://www.hornbach.czhttp://www.pointcz.cz
 

® FSC, A.C. All rights reserved. FSC-SECR-0038