a caribou photograph

Tito „duchové“ ale nejsou pouze ikonickým symbolem Kanady. To, jak se daří jejich populaci, slouží nejen pro místní obyvatele i jako praktický ukazatel toho, jak se daří celému lesnímu ekosystému. Zdravá a početná populace sobů karibu je jasným indikátorem toho, že si les dokáže nejen udržovat biodiverzitu ale také poskytovat podmínky pro zachování tradičního stylu života původních obyvatel.

Karibu je však v současnosti považován za ohrožený živočišný druh a počty divoce žijících jedinců během let prudce klesají s tím, jak ubývá člověkem nenarušených lesů, ve kterých se můžou nerušeně pohybovat. Podle organizace Environment Canada zůstává pouze 15 z 51 území, ve kterých sob karibu žije, alespoň ze dvou třetin nenarušených. Příčinou tohoto stavu je společný vliv ropného, důlního a dřevařského průmyslu, který proměňuje přirozené prostředí severoamerického soba a tím ho činí zranitelnějším vůči jeho přirozeným predátorům.

Osud sobů karibu ale naštěstí přitahuje v poslední době stále větší pozornost veřejnosti. Nedávno například uzavřely komunity takzvaných Prvních národů pozemkovou dohodu, ve které se zavazují chránit lesní území o velikosti více než půl milionu hektarů, které je domovem pro celkem šest stád „šedivých duchů“.

Posun k lepšímu je nicméně pomalý a celkově nedostatečný. Nová zpráva, která mapuje populaci severoamerického soba v quebecských lesích Val-d’Or potvrdila alarmující skutečnost. Tamní stádo se rok od roku zmenšuje a naživu zbývá už pouze šest jednotlivců. V celé Kanadě tak posiluje veřejný tlak na vládu a zástupce průmyslu, aby spolupracovaly s environmentálním organizacemi a komunitami Prvních národů a neignorovaly hrozbu, které severoameričtí karibu čelí.

a winter forest photograph

Unikátní partnerství, které může přinést řešení

Ve východokanadských lesích se mezitím zrodilo nečekané partnerství, které má v plánu současný stav zlepšit. „Team Caribou“, který vytvořila globální dřevařská společnost Rayoner Advanced Materials (dále RYAM) přivedl k jednomu stolu rozmanitou skupinu osob a organizací, které mají za cíl ochránit přirozené životní prostředí severoamerického soba v lesích Detour v Quebecu.
Celý příběh začal už v roce 2013 při rutinním auditu, při kterém ale vyšlo najevo, že dřevaři z RYAM nesplňují požadavky, které jim nařizuje Kanadský standard FSC v oblasti ochrany přirozeného prostředí severoamerických sobů. Tato nová pravidla byla do standardu FSC zavedena na základě výstupů z kanadské národní strategie pro obnovu populace sobů karibu, která označila kvalitu lesního hospodaření za jeden ze zásadních nástrojů pro zlepšení situace.

„Když se k nám dostala zpráva o nedostatcích v našem hospodaření, nepropadli jsme panice. Byli jsme si vědomi toho, že standardy FSC jsou přísné a výzkum v oblasti péče o populace karibu jde neustále kupředu,“ říká Marie-Eve Siguin, koordinátorka lesní certifikace pro RYAM a vedoucí pracovní skupiny Team Caribou. „Museli jsme začít nad věcí přemýšlet v dlouhodobém měřítku. Neřešit pouze jeden audit ale místo toho využít FSC jako platformu pro společnou práci s dalšími zainteresovanými lidmi a organizacemi. Tak jsme se dali do práce a začali jsme měnit náš přístup.“

RYAM si dalo za cíl vytvořit Team Caribou ve spolupráci s komunitou původních obyvatel v Pikoganu (která je také známá jako První národ Abitibiwinni), pro kterou je severoamerický sob neodmyslitelnou součástí života a v minulosti byl také hlavní kořistí při tradičním lovu. Dalšími organizacemi, které RYAM oslovila, byly Kanadská asociace přírodních parků a divočiny, které se snaží hledat rovnováhu mezi zachováváním přirozeného prostředí sobů karibu a lesním hospodařením, a také kanadské Ministerstvo pro lesy, divočinu a přírodní parky.

První dílčí úspěch nově sestaveného týmu se dostavil už v roce 2015, když se jim úspěšně podařilo zapracovat do lesnických postupů v lesích RYAM nutnou sadu pravidel, které bylo nutné splnit v rámci vyhovění nové federální legislativě a pravidlům FSC. To ale mělo být pouze prvním krokem…

4 team members collaborating in a meeting

Nová mise: Jak pomoci sobům karibu?

V roce 2018 se pracovní skupina sešla znovu. Ve světle nových vědeckých zjištění a prohloubeného výzkumu potřeb severoamerického soba se její členové rozhodli zásadněji omezit místa, která budou v jejich lesích narušována lidskou činností, aby tím dále ještě zvětšili území, na kterém můžou stáda sobů bez vyrušení přebývat. Během dvou následujících let se pracovní skupině povedlo společnými silami vypracovat funkční plán na ochranu přirozeného prostředí sobů karibu, který zároveň bere ohled na práva původních obyvatel a na ekonomické požadavky ze strany průmyslu.

Hnacím motorem změny byl mimo jiné také nový Kanadský národní standard FSC, který ve vztahu k péči o populaci sobů karibu vyžaduje od vlastníků lesů, aby přijímali lesohospodářské strategie, které jsou založené na nejnovějších vědeckých poznatcích, jež jsou v danou chvíli dostupné. Základními principy jsou například minimalizace budování zpevněných cest, těžení dřeva výlučně mimo území, kde se severoameričtí sobi páří a vychovávají svá mláďata a umístění lesnických prací do zón, které jsou přilehlé k průmyslovým zónám, kterým se sobi karibu přirozeně vyhýbají.

„Naše první doporučení implementovala quebecká vláda už po dvou letech práce, což je nečekaně rychle,“ říká Olivier Boudreault, biolog z Kanadské asociace přírodních parků a divočiny. „Náš tým postupem času dospěl k hlubokému vzájemnému porozumění a sdílení vědomostí. Já sám jsem biolog ale za tu dobu jsem se toho dozvěděl spoustu o lesnictví a zpracování dřeva. Naši partneři z řad původních obyvatel, kteří mají k území velmi blízký vztah, nám zase umožnili dívat se na celou problematiku sobů karibu z historické perspektivy.“

Dalším úspěchem Teamu Caribou byl také uspořádání speciálního fóra o budoucnosti sobů karibu, kterého se zúčastnilo více než 1000 účastníků z celé Kanady.

a pack of caribou with a winter forest in background

Co po sobě zanechali

Team Caribou je zářným příkladem toho, co dokáže vzájemná spolupráce lidí z různých oborů, kteří mají vůli spolupracovat a pokusit se porozumět si navzájem, a zároveň dostanou dostatek důvěry, aby dokázali aplikovat výsledky své společné práce. Plán pro ochranu sobů Karibou, který tato pracovní skupina vytvořila, má již dnes pozitivní vliv na životní prostředí těchto ikonických zvířat a rozvoj biodiverzity v lesích obecně. Ten nejdůležitější efekt se však dostaví v následujících letech a desetiletích, kdy bude možné sledovat rozrůstající se sobí populaci nejen v oblasti lesů Detour v Quebecu ale i ve zbytku Kanady, tak jak si to klade za cíl i nový Kanadský národní standard FSC.