On a jeho kolegyně Adelè Banelienè, Daiva Letukaitè a Dalia Bastytè-Cseh jsou výzkumníky z Litevského přírodního fondu (v litevštině má zkratku LGF). Zabývají se obnovou starých stromů a ochranou živočišných druhů, které jsou na těchto stromech závislé. Jeden z těchto živočišných druhů, Páchník hnědý žije právě zde v národním parku Neris.
Neriský park je FSC certifikovaný už od roku 2004 a rozprostírá se na více než deseti tisících hektarech unikátních typů krajiny, které jsou přirozeným prostředím pro nespočet ohrožených druhů živočichů. Ten je zapsaný na červené listině ohrožených druhů a je považován za jeden z prioritních druhů v rámci evropského prostoru. A není to náhodou. Páchník je, co se týče životního prostředí, extrémně vybíravý. Uhnízdí se jedině v dostatečně slunných dutinách starých opadavých stromů jako je například právě dub Daubų. Takovéto specifické požadavky na přirozené prostředí má mnoho dalších ohrožených druhů. „Tito živočichové jsou jednoduše příliš specializovaní na to, aby se dokázali adaptovat na jiné podmínky,“ vysvětluje Alvydas.
„Kdekoliv se nám podaří najít páchníka, víme, že v jeho blízkosti žije s největší pravděpodobností velké množství dalších druhů živočichů“, říká ekoložka LGF Dalia. „Proto je páchník považován za takzvaný deštníkový druh“. Dalia je vedoucí projektu Ekologické sítě pro Páchníka hnědého a další druhy závislé na starých stromech. „Vybrali jsme si páchníka jako ambasadora našeho projektu, protože jeho ochrana znamená ochranu i dalších druhů,“ vysvětluje.
Daliin tým si dal za cíl rozšířit populaci páchníka na jeho historických územích. „Uzdravujeme a revitalizujeme staré stromy, které slouží jako domov pro tyto druhy a také jako duchovní místo pro místní obyvatele. Mnoho z místních má s těmito stromy spojení. Musím se přiznat, že nejvíc si svou práci užívám právě proto, že pomáháme těmto starým stromům žít déle,“ říká Dalia.
Během posledních pěti let Daliin tým zapsal a posoudil stav stovek stromů ve vybraných litevských regionech. Jenom v národním parku Naris jich bylo 308. Mnoho z těchto stromů již bylo od té doby ošetřeno a jejich okolí bylo upraveno tak, aby se jim v něm dařilo co nejlépe. Posvátný dub Daubų je jedním z nich. Jeho kmen byl vystužen a byly mu ošetřeny rány a trhliny. Porost v jeho okolí Dalia a její tým také mírně proředili, aby měl dostatek slunečního svitu, který je příznivý jak pro strom, tak pro páchníka.
Tým ochranářů také vybudoval v sousedním přírodním parku Verkiai speciální hnízdící boxy, které slouží jako domov nejen pro páchníka ale pro celou řadu dalších hmyzích druhů, které v tamních lesích žijí a líhnou se. „Larvy páchníka jsou do těchto boxů dodávány naším partnerem, Litevskou zoologickou zahradou,“ doplňuje Dalia.
Bude to ale pro záchranu páchníka hnědého stačit? „Náš projekt má na starosti omezené území mezi městy Kaunas a Vilnius. V tomto teritoriu se populace páchníka zvětšuje. Jestli se podaří toho stejného dosáhnout i ve zbytku země je ale s otazníkem,“ vysvětluje Dalia.
Stejně jako další litevské FSC certifikované lesy zůstane Neriský přírodní park útočištěm pro páchníka a další ohrožené druhy. Standardy FSC stanovují jasná pravidla, která chrání staré duté stromy a mikroprostředí, které poskytují pro lesní živočichy. V případě Litvy byla pravidla pro ochranu živočichů ještě více posílena na začátku letošního roku, kdy byl schválen nový litevský Národní standard FSC. Ten zdvojnásobil povinnou rozlohu lesní plochy, která musí být v každém FSC certifikovaném lese chráněna a přizpůsobena pro život ohrožených lesních druhů na 10 % z celé rozlohy lesa. To znamená dvakrát více bezpečného prostoru pro živočišné druhy, které ho potřebují. Jako je například páchník hnědý.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
Informace nemusí vyjadřovat stanovisko MŽP.
Podporující členové FSC ČR
